Setkání Franty a Boha na hoře
A řekl Bůh Frantovi: Vyjdi a stůj na hoře a hleď na divadýlko.
A aj, divadýlko se úplně rozběhlo, a pohoršení nastalo veliké a silné, podvracující důvěry a chcajíc na veškeré znalosti, ale nebyl v tom pohoršení smysl.
Za tím pak pohoršením zuřivé halekání: „xenofobové“, „bliju, velebnosti“, „tesat to kamene“, ale prostě nebyl v tom halekání smysl.
A za halekáním krákání letky ochotnických kádrováků: „Hitler, nestoudnost, agent, ovar, velezrada, Putinův poskok“ , ale ani zde smysl nebyl.
A za krákáním hlas tichý a temný. Což když uslyšel Franta, zavinul tvář svou pláštěm svým, a vyšed, stál u dveří jeskyně, a aj, hlas k němu Boží, řkoucí: „Nejsou ty morální majáci trochu hysterky?“
The end
Probůh, nejsou tu komentáře! Ničí citečky nebyly uraženy? Neuvěřitelné!
Nejsi snad tak rozhořčen, že je třeba, abys vše uvedl okamžitě na pravou míru?
Jiné úvahy:
Což si zahejtovat?