Vrtěti psem – 1. díl
V důsledku toho naletěli mladí frikulíni i na tuto polickou komedii starých partajníků, které jen přidali rozměr happeningu. Celé to zaangažování mládeže je tak bolestně povrchní (viz ty placky s punkáčským čírem a zavíracími špendlíky, či vyčpělá limonáda obrázku Schwarzenberga jako symbolu vzpoury nebo změny), že si architekti této propagandy mohou mnout ruce a pochvalovat si: „Odteďka si můžeme s touhle masou dělat cokoliv; už neexistuje nic tak blbého, že by nám to nemohlo projít.“
Probůh, nejsou tu komentáře! Ničí citečky nebyly uraženy? Neuvěřitelné!
Nejsi snad tak rozhořčen, že je třeba, abys vše uvedl okamžitě na pravou míru?
Jiné úvahy:
Což si zahejtovat?