Jan Patočka a problém filosofie dějin
V tomto smyslu náleží Patočka do oné linie moderního myšlení, která se vine od Hegela, skrze rozpad Hegelových zprostředkování mezi bytností a existencí, ideou a dějinami, rozumem a skutečností, přes Kierkegaarda a Diltheye k Heideggerovi a vedle níž se z téhož klubka odvíjí myšlení Marxe a jeho následovníků. Obrat k pojetí filosofie jako životní praxe, který vzešel z kritického vyrovnání s Hegelem, byl společný jak filosofii existence, tak filosofii sociální revoluce a společenské kritiky.
Probůh, nejsou tu komentáře! Ničí citečky nebyly uraženy? Neuvěřitelné!
Nejsi snad tak rozhořčen, že je třeba, abys vše uvedl okamžitě na pravou míru?
Jiné úvahy:
Což si zahejtovat?